Historie knihovny

Historie

Kořeny veřejné české knihovny v Doksech sahají do dvacátých let 20. století. Za předchůdkyni dnešní knihovny můžeme směle považovat několik regálů českých knih věnovaných Národní jednotou severočeskou zdejší české menšinové škole. Tehdejší správce školy Stanislav Palouš v roce 1927 otevřel v budově české školy nejprve čítárnu, záhy začal knihy půjčovat i absenčně. Vedle této půjčovny českých knih v Doksech existovala dobře vybavená německá knihovna v německé škole.

Rozvoj české knihovny v Doksech přerušily mnichovské události. 9. října 1938 byla česká škola i s knihovnou evakuovaná do vnitrozemí, za hranice Sudet.

Poválečný stav knihovny

Hned po válce, v létě 1945, se do Doks se staronovými obyvateli vrací i česká knihovna se značně poničeným a chatrným fondem. Pro změnu zase německá knihovna byla nemilosrdně likvidována bez ohledu na obsahovou stránku knih. Obnova českých knihoven v pohraničí pokračovala rychle. Už v roce 1946 měla téměř každá větší obec v bývalých Sudetech alespoň malou veřejnou knihovnu. Tyto knihovny se budovaly převážně pomocí knižních darů. Ani obce nenechaly své vznikající knihovny zcela na holičkách. V Doksech dostávala knihovna od obce 2 koruny na obyvatele ročně. Ke slovu také přišly osvědčené putovní soubory knih určené pro menší knihovny. V Dubé byla dokonce zřízena tzv. doplňovací knihovna, která pečovala o okolní knihovny.

Pohnuté události let 1968-1969 a následné roky normalizace se také výrazně odrazily na knihovním fondu a návštěvnosti čtenářů. Pro zajímavost několik čísel: v roce 1967 měla knihovna 16.961 sv. a 531 čtenářů, v roce 1970 pouze 13.831 sv. a 368 čtenářů.

Knihovna v 70tých a 80tých letech

Když se do bývalého hostince U jelena v roce 1970 nastěhoval textilní závod Severka, pozbyly Doksy definitivně jakýkoli kulturní stánek. Proto v roce 1975 začala výstavba nového kulturního domu v prostoru bývalých sádek proti hudební škole. Kulturní dům byl otevřen 15.7.1978. Pět velkých místností získala pro své potřeby i městská knihovna. A byla by zde snad dodnes, kdyby začátkem roku 1988 ve skladě knihovny nevypukl požár. Popelem lehla celá budova, shořelo 23 tisíc knih, nenahraditelnou škodu utrpěl fond umělecké literatury a příruční fond, obsahující vzácné slovníky. Knihovna se musela začít budovat od základu.

S velkým pochopením ke vzniklé situaci přistupovaly všechny kompetentní orgány - MěMV, odbor kultury ONV v České Lípě a okresní knihovna. MěNV okamžitě uvolnil prostředky na opravu zchátralé budovy na náměstí Republiky a během jednoho roku ji adaptoval pro potřeby knihovny a kulturního střediska. Knihovna byla opět otevřena v červnu 1989. Její fond obsahoval 7.023 sv. knih.

Postupná automatizace knihovny

V roce 1993 knihovna zakoupila první počítač a byla zahájena její postupná automatizace. V roce 1995 byl zautomatizován výpůjční systém a knihy se začaly půjčovat přes čárkový kód. Od roku 1996 se tímto způsobem začala půjčovat i periodika.

V důsledku transformace knihoven a rozpadu střediskového systému knihoven na Českolipsku přešla koncem roku 1996 městská knihovna kompletně pod správu města. V lednu 1997 se knihovna stala součástí příspěvkové organizace Městské kulturní středisko. Koncem roku 1997 knihovna získala svůj první multimediální počítač. V roce 1998 knihovna rozšířila své služby o půjčování zvukových CD a prezenčně poskytla čtenářům na multimediálním počítači první elektronické knihy.

V květnu 1998 se Městské kulturní středisko a knihovna s fondem 23 tisíce sv. přestěhovaly do samostatné budovy ve Valdštejnské ulici. Knihovna získala mnohem větší prostory pro svou činnost. Byla zřízena malá studovna, čtenářům byl dán k dispozici elektronický katalog. Od října 1998, díky grantu Ministerstva kultury z programu Rozvoje informační sítě knihoven, knihovna získala přístup na Internet. Knihovně se tak otevřel další prostor k rozšíření služeb.

Do současnosti knihovny můžete nahlédnout pomocí jejích domovských stránek.